Třetí týden - Sydney

3. Neděle

29. března 2015 v 11:43
Tajemství ze sobotního večera vydrželo do neděle.
V nedělní ráno s modrou oblouhou nás čekalo překvapení v podobě odjezdu na menší letiště Moorabbin Airport, kde je Mark členem a instruktorem, vzdálené cca 20 minut od Seafordu.
Příprava letadla trvala taky 20 minut a tak před 11.dopolední jsme se odlepili ze startovací dráhy.








Koukal jsem na tu dráhu F1 Radko, ale nikde jsem formule neviděl a ten okruh mi připadal moc malý?


Z letiště jsme se podívali za kousek vedle bydlícím Ivetiným Honzínkem a pak jsme vyjeli cca 60 km do Emerald Lake Park.


Na šlapacích kolech ani ve vláčku jsme se nesvezli, ale vyšli si na 4 km dlouhou procházku a cestou posbírali asi kilo jedlých kaštanů.
V rámci návštěvního dne jsme v podvečer navštívili i Markovu dceru Pheebie, v jejich novém domě a tak se konala malá prohlídka...

3. Sobota

28. března 2015 v 12:06
V poledne jsme vyrazili směrem na Dromanu, kde jsme navštívili 2 vinařství za účelem ochutávky a případného zakoupení vína.



Mělo vyšší kyselinku, ale pitné rozhodně bylo.
Ochutnali jsme Chardonnay 2006 a 2007, Shiraz a Cabernet Sauvignon v prvním a Pinot Gris, Chardonnay 2013 a Pinot Noir ve druhém vinařství.
Některé víno v obchodech s alkoholem stojí méně, tohle bylo dražší, ale přímo od vinaře.
Zajeli jsme poté přes městečko Flinders na nejjižnější výběžek poloostrova Peninsula - Cape Schanck.
Počasí se vybralo a tak jsme se na sluníčku ohřáli.









Večerní rada starších u svých přístrojů:

3. Pátek

27. března 2015 v 7:43
Vyspávali jsme až do 10-ti a po snídani jsme vyjeli na trh do Dandenongu.



Mark udělal k večeři výtečné steaky...

3. Čtvrtek

26. března 2015 v 21:21
V pořádku jsme se vrátili ze Sydney.
Rozdíl teplot mezí Sydney a Melbourne byl při příletu cca 10 stupňů.
Dopoledne jsme využili nádherné počasí na Coogee Beach
Ale vlny při vstupu do vody byly trochu silnější, než jsem očekával. První jsem přečkal s prstem na nose, druhá mne ale už semlela a zamotala. Do vody jsem pak lezl již v místě, kde byly vlny nejmírnější.

Bylo nádherně, ale mohli jsme si to užít jen dvě hodinky, které utekly strašně rychle.


Přejezd na letiště jsme zvládli, vytiskli si na check-inu letenky a opět jsme se zadrhli na kontrole - tentokrát si mladý securiťák vybral Jarku, aby ji zkontroloval na přítomnost drog v osobních zavazadlech a v botách. Jelikož jsem na něj dotíral, cože je za problém a on nemohl najít příslušný text v naší řeči a neustále nám nutil srbštinu, povzdechl si nakonec a byli jsme posláni "na svobodu".
Pak se ještě zase nezdál Jarčin ypůjčený bágl a pověřený personál si jej vybral k převážení, protože v takovém báglu je jistě několik cepínů a maček. Váha vyhovovala (7 z deseti povolených kg) a tak jsme konečně odletěli ze slunného Sydney abychom přistáli opačně jako v neděli v zamračeném Melbourne.
Při výstupu z letadla se k nám připojil mladý Čech, který je v Sydney již 10 let, zaslechl nás a letěl služebně do MLB.
Koupili jsme si jízdenky na Skybus (18 AUD/os.) a za neuvěřitelných 20 minut dojeli na Southern Cross, kde jsme přestoupili na Metro a po 18.hodině nás Mark vyzvedl v Seafordu na nádraží, protože hrozilo, že zmokneme.
Celý večer jsme se dělili o naše zážitky z čtyřdenního výletu s našimi hostiteli.
Je půlnoc - venku fouká silný chladný vítr od oceánu.
Jdeme spinkat - právě byla zahájena místní domácí podzimní topná sezóna - občasné, ale pravidelné spouštění vzduchového vytápění v podlahách domu.

3. Středa

25. března 2015 v 21:20
Máme za sebou výlet do Blue Mountains. Na takové místo jsou 4 hodiny, které jsme tam strávili málo. Zájezd byl organizován po astralsku - řidič byl opět vším.
Ráno jsme se měli v 7:00 dostavit na místo, které jsme si dopředu vybrali z nabízených - vzdálené od našeho ubytování 5 minut.
Vyrazili jsme raději o trochu dříve a hle, 6:50 tam již stál autobusek. Ukázali jsme řidiči naše potrzení o zaplacení, načež po Bulharsku zavrtěl hlavou a něco na nás vychrlil. Opustili jsme tedy bus, ale on na nás zase, zda rozumíme anglicky. Nakonec se z toho vyklubalo, že tam sice jsme správě, ale on ještě nepojede, protože bude čekat na další účastníky a můžeme si tedy sednout. Po dalších 5-ti minutách někam zavolal, pustil hlasitě rádio, klimu (zvykejme si na zimu) a vyrazil na další štaci - nikdo další již nepřišel. Takhle jsme objeli několik přímořských čtvrtí, pak zavítali do City, postupně nabrali celkem 22 lidí a pochopili jsme, že takto jsme kompletní, že několik cestovek se taktospojí a udělají jeden zájezd.
Ze Sydney jsme dorazili k řece Nepean River, kde si udělal podoně jako další 2 další řidiči autobusků "papírovinu"- odškrtal si, zda tam jsme všichni přihlášení, poznačil si od kud jsme, vybral peníze od těch kdo ještě neplatili a dostali jsme malé občerstvení (keksy a juice).
Odtud jsme za několik km dojeli k první vyhlídce - vodopádům Wenthworth Falls.

Již zde bylo patrné, že pro některé účastníky zájezdu bude tento den vyčerpávající.
Setkali jsme se zde Francouzi, Skoti, Španělé, Angličné a další národnosti. Řidič bavil všechny svým humorným (pro ostatní) výkladem o historii Austrálie, jejím osidlováním a tento výklad prokládal kvízy, do kterých se někteří horlivě zapojovali.
Občas svůj herecký výstup okořenil gestikulací obouruč, při které nechal volant volantem
Dojeli jsme celí a zdraví do městečka Leura, které sousedí s východištěm a vstupní branou do parku - městem Katoomba.
Zde jsme dostali hodinku rozchod na občerstvení a prohlídku jediné hlavní třídy plné obchůdků.
Najedli jsme se z vlastních zásob a zašli si jen na dobrou kávu.
Odtud to již bylo, coby kamenem dohodil a tak ti, kdo si chtěli zaplatit 35 AUD, mohli využít následně jakoukoliv kombinaci Railway, Skyway nebo Cableway. Ceny se v poslední době sice snížili, ale my si věřili a tak jsme spolu s několika dalšími spolucestujícími vyrazili po svých na chodníčky, které ještě po předchozím deštivém dni vykazovaly značné množství bláta.
Výhledy, které nás ale čekaly stály za to:






Viděli jsme toho sice dost, ale bylo to moc na rychlo.
Při cestě zpět jsme udělali zastávku u Lincoln's Rocks, odkud byl úchvatný pohled do kaňonu zase z druhé strany.
Okraj skály se zdál opravdu nebezpečný a tak se někteří účastníci drželi opodál


Závěrečnou součástí zájezdu byla i plavba zálivy Sydney, kdy se na lodi setkali všichni ze všech autobusů.

V Darling Harbour, kde jsme vystupovali je patrná neustálá výstavba dalších mrakodrapů

Zítra se, nebude-li předpověď lhát, rozloučíme se Sydney z Coogee Beach - pláže vzdálené od našeho ubytování cca 15 minut.
Odpoledne přelétame do MLB, kde nás čeka počasí o 7 st. studenější s deštěm.
Alespoň budu moci zpracovat tento týden konečne do blogu.

3. Úterý

24. března 2015 v 21:59
Plány zhatily mraky na obloze.
Vyrazili jsme tedy rovnou do City. První v pořadí byla katedrála sv. Marie, před kterou je Archibaldova fontána



Překapilo nás, že všechny oltáře a svatí byly zabaleny



Pak jsme to vzali přes střed City

kolem staré radnice a přes starý anglikánský kostel, kde nadějný varaník zkoušel monumentální hudbu, podobnou filmové

do Čínské zahrady


Strom s Kaki:




a města
- tam jsme si dali překvapivě čínu,
potkali již poněkolikáté 1 stroj řízený jedním a doprovázený dvěma pracovníky s cedulemi vpředu "STOP" a vzadu "SLOW" (pomalu) - trochu amerika v polopatice...
a vzhledem k bouřce jsme skončili v akváriu Sea Life - největším v Austrálii (bomba).






Z nákupu proviantu jsme dorazili na hotel durch. Alespoň se to na zítra vypršelo - ráno v 7 nás odváží svoz a pak jedeme na Blue Mountain - přírodní park (kaňon) 100 km od Sydney.

3. Pondělí

23. března 2015 v 20:48
Dopoledne jsme vyrazili opět směr City,


prošli kolem Sydney Hospital, Parlament House (pěkně hned vedle sebe, kdyby...), State Library ( st.knihovna)
a již jsme vstupovali do Royal Botanic Garden (státní botanické zhrady),

kde sídlí v domě tudorovské gotiky guvernér státu New South Wales.

Zahradu jsme prošli křížem krážem.

Škoda, že už byla většina flóry odkvetlá.
Některé pavilony (tropický, palmový) byly v rekonstrukci




Palma Sloní noha:


Zajímavé bylo i oddělení sukulentů, kda se vyskytovaly rostliny z celého světa.


Byla to ale příjemná 3-hodinová procházka, občas jsme narazili na krásné sítě příjemých pavoučků

Na mysu paní Macquaries se usilovně dokončovaly kulisy pro páteční premiéru Aidy pod nebesy

a byl odtud ideální výhled na Operu a Harbour Bridge, kde se co chvíli střídaly skupinky zájemců o adrenalinový zážitek - výstup na nejvyšší bod mostu:




Ideální místo pro klasické pohledy na City:



Od začátku pobytu v Sydney jsme s pravděpodobností 99% spočítali, že minimálně 50% obyvatel Sydney běhá, cvičí - tedy sportuje (i když na vdaných Australankách, které zůstaly v domácnosti s dětmi, to vidět není), protože nám všude připadalo, že překážíme

Po zahradě je možné se svézt vláčkem
Podle vyhlodaných kamenů je vidět, kam kdysi sahal oceán
Se zahradou jsme se rozloučili,

ale nevynechali jsme ani bezprostřední okolí krásně vily Guvernéra




a pak budovu opery - zde se sice jedná skoro o kýč, ale není vyhnutí.

Ale s Jarkou je to přece něco jiného Nevinný!


Na druhý pokus jsme zvládli již výstup na pilon Harbour Bridge.






Pak jsme se vydali ferry (lodí) na nejvzdálenější výběžek jižního břehu řeky Parramatta River, k jejímu ústí do Pacifiku - Watson Bay





a pak busem na nejznámější pláž Bondi Beach trochu se osvěžit.




Celý den vyšel suprově. Zítra to bude horší-odpoledne má pršet.
 
 

Reklama